UČENÍ JÓGY

I když jóga nabízí velice širokou škálu tělesných cvičení, nelze ji v žádném případě chápat jako pouhou tělovýchovnou aktivitu. Naopak lze říci, že je určena především pro lidskou duši. Preventivní a zdravotní účinky jógových cvičení jsou jistě velice cenné. Dnešní západní člověk však ponejvíc strádá v oblasti duševní. A právě v tomto směru může jóga přinášet doslova blahodárné účinky.

Nejstarší písemné památky pojednávající o učení jógy pocházejí zhruba z pátého století před naším letopočtem. Stáří celého systému indické jógy se však odhaduje nejméně na 5 000 let. Nabízí se proto otázka, co může tak starodávné učení poskytnout dnešnímu člověku. Na prvním místě lze uvést znalost zákonů života, a to především života vnitřního. Tyto zákony podobně jako gravitace platí neustále, a není tedy rozhodující, kdo a kdy je objevil. Současné lidstvo je orientováno převážně na poznávání vnějšího světa. Principy vnitřního světa pro něj zůstávají skryté, nepoznané, a proto také zákonitě nevyužívané. Tato nerovnováha mezi vnějším a vnitřním poznáním vyvolává jako každá nerovnováha větší či menší problémy, těžkosti a někdy doslova katastrofy.

Dnešní člověk žijící v takzvaném civilizovaném světě je velice dobře zajištěn po hmotné stránce. Technické vynálezy usnadňují, zpříjemňují a zpestřují jeho život i práci v mnoha směrech. Hmotné zabezpečení či přímo blahobyt však paradoxně nevytvářejí pocit štěstí. Nedávný průzkum ve Velké Británii například ukázal, že za posledních 20 let průměrný občan zbohatl zhruba na dvojnásobek, tedy o plných 100 %. Zároveň se nepotvrdilo, že by tito občané byli automaticky také šťastnější.
Pohled na duševní život současného člověka napovídá, že vývoj je právě opačný. Ve velké míře narůstá počet neurotiků, lidí duševně nemocných i závislých na drogách a bohužel roste i počet sebevražd. To všechno spolu s dalšími jevy svědčí o tom, že duševní život dnešního člověka je často neuspokojivý. Hmotný dostatek totiž nemůže nasytit lidskou duši, která často, obklopena hmotným bohatstvím, strádá.

Jóga v tomto smyslu poukazuje na děje a zákony vnitřního světa. Jejich znalost a respektování přináší smysluplnější a tedy i šťastnější život méně závislý na vnějších podmínkách. Podobně jako lidé hledají ekologické prostředky pro očistu a ozdravení vnějšího životního prostředí, představuje jóga cestu „ekologie“ vnitřní. Jóga však není jen cestou prevence či odstraňování duševních problémů. Odhaluje člověku mnohdy neznámé zákony, latentní možnosti i tvůrčí energie ukryté v jeho vlastním nitru. Zabývá se tajemstvím lidské inteligence, odhaluje neznámou oblast podvědomí a odkrývá nadčasovou složku duše nepodléhající zániku fyzického těla. V těchto a dalších směrech přináší nesmírné obohacení lidského života, jehož se člověk na základě poznaných principů stává vědomým spolutvůrcem.